Datová zpráva
brnoregion 2025

Brno je součástí globálního polovodičového hodnotového řetězce, zejména v designu čipů

Jihomoravský kraj a Brno vyniká v oblasti designu čipů, vývoje nástrojů pro automatizaci elektronického navrhování (Electronic design automation – EDA) a výzkumu a vývoje materiálů a jejich charakterizace. V oblasti polovodičů, zejména jejich designu, zde působí stovky profesionálů.

V roce 2025 vzniká v Brně Czech Semiconductor Center, které je součástí evropské iniciativy Chips Act zaměřené na posílení evropské pozice v polovodičovém vývoji a výrobě. Centrum vzniklo ve spolupráci VUT, ČVUT v Praze, JIC, Českého národního polovodičového klastru a firem onsemi a Codasip. Mezi cíle centra patří zajištění přístupu k pilotním linkám a design platformám v oblasti čipů, podpora transferu technologií a vzniku a rozvoji nových firem zabývajících se polovodiči, budování potřebných dovedností a kompetencí pracovní síly, spolupráce s kompetenčními centry v rámci EU a pomoc firmám při získávání financí z Chips Fund.

V regionu působí firmy jako brněnský Codasip, americké onsemi či nizozemské NXP Semiconductors, které zde navrhují a testují čipy pro globální trh. Elektronové mikroskopy vyráběné v Brně jsou přitom nezbytné pro kontrolu čipů během výrobního procesu, na což navazuje také výzkum VUT a centra CEITEC. Důležitou roli hraje také propojení a blízkost se sousedním Zlínským krajem, kde onsemi v roce 2024 oznámilo největší přímou investici v historii České republiky – téměř 1,8 miliard eur na rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm.

Brněnská společnost Codasip nadále posiluje svou důležitou pozici evropského lídra v architektuře RISC-V. V roce 2025 se zapojila do velkého evropského mikročipového konsorcia DARE (Digital Autonomy with RISC-V in Europe) s rozpočtem 240 milionů eur, jehož cílem je posílit evropskou pozici v oblasti polovodičových technologií. V témže roce získal Codasip investici od European Innovation Council (EIC) Accelerator, což je velmi prestižní program s přísnými kritérii. Pouze dvě další české firmy získaly tuto podporu, přičemž z východní Evropy bylo takto podpořeno pouze 50 firem. Zbylých 929 investic vždy směřovalo převážně do zemí na západu Evropské unie a v menší míře na jih Evropy nebo do Izraele.

VUT v roce 2024 otevřelo studijní program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie, který ve spolupráci s průmyslovými partnery vzdělává budoucí odborníky a odbornice pro další rozvoj polovodičového sektoru.

Vizualizace ukazuje kompetence partnerů Czech Semiconductor Centre, které má sídlo v Brně. 

Každý třetí elektronový mikroskop na světě pochází z Brna

Brno se dlouhodobě profiluje jako světové centrum elektronové mikroskopie. V regionu působí tři významné společnosti – Thermo Fisher Scientific, TESCAN a Delong Instruments, které společně v Brně vyrábí kolem 30 % světové produkce elektronových mikroskopů.

Ve firmách zabývajících se elektronovou mikroskopií je zaměstnaných více než 2800 lidí a zmíněné 3 největší firmy měly v roce 2023 obrat okolo 1,1 miliard eur. To je o 40 % více než v roce 2022. V roce 2023 investovaly firmy TESCAN a Thermo Fisher Scientific do výzkumu a vývoje celkem 71 milionů eur, což představuje asi 20% nárůst oproti roku 2022.

Výroba elektronového mikroskopu je extrémně sofistikovaná činnost. Podle indexu ekonomické komplexity, který hodnotí znalostní intenzitu výrobků, jsou elektronové mikroskopy 10. nejkomplexnějším produktem na světě.

Akademická a výzkumná sféra v Brně významně přispívá k rozvoji tohoto oboru. Masarykova univerzita otevřela v roce 2024 unikátní magisterský obor Mikroskopie, který studentům poskytuje hluboké teoretické znalosti a praktické zkušenosti i v oblasti elektronové mikroskopie. Mezi významná vědecká pracoviště patří také Ústav přístrojové techniky Akademie věd, Ústav fyziky materiálů Akademie věd, CEITEC, Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita. Brněnský a jihomoravský ekosystém elektronové mikroskopie zahrnuje výrobce elektronových mikroskopů, jejich uživatele a uživatelky z výzkumné sféry, ale i další firmy zapojené do celého hodnotového řetězce výroby. Celkový počet lidí, kteří jsou součástí tohoto ekosystému může být kolem 5 tisíc.

V Brně zároveň v roce 2024 zahájila činnost platforma Brnoregion Microscopy, s cílem posilovat místní komunitu a lákat nové talenty, zvyšovat povědomí o elektronové mikroskopii, rozšiřovat a posilovat zapojení místních firem do hodnotového řetězce a posilovat komercializaci a transfer výsledků z univerzit a výzkumného prostředí.

Zdroj: Veřejný rejstřík a sbírka listin

Zdroj č. 2: The Observatory of Economic Complexity (OEC)

 

V Jihomoravském kraji každý rok výrazně roste počet lidí pracujících ve vesmírném průmyslu

V regionu již působí přes 30 podniků zaměřených na vesmírné technologie, které dohromady zaměstnávají kolem 410 vysoce kvalifikovaných lidí. Tento počet v poslední době výrazně vzrostl – jen během uplynulých tří let přijaly místní firmy zhruba 120 nových odborníků a odbornic. Roční tržby kosmických firem v kraji se pohybují kolem 40 milionů eur. Podniky od roku 2020 sdružuje platforma Brno Space Cluster, která aktuálně zahrnuje 22 firem a dalších organizací. To usnadňuje spolupráci na náročných mezinárodních zakázkách, včetně projektů Evropské kosmické agentury (ESA).

Místní samospráva i inovační instituce proto nadále podporují rozvoj vesmírného průmyslu – příkladem je inkubační program ESA BIC, který od roku 2018 pomáhá startupům v této oblasti. Dosud podpořil 16 firem, z nichž několik získalo investice od venture kapitálových fondů.

Vesmírný průmysl také těží z historické síly regionu v oblasti přesného strojírenství a výzkumu mikroelektroniky a s provázaností se širším aerospace průmyslem, který v regionu zaměstnává přes 2000 lidí. Místní vesmírné firmy dříve plnily primárně roli subdodavatelů západním kosmickým firmám, ale postupně si vybudovaly kapacitu vést celé vesmírné projekty v roli lídra.

Vysoké učení technické v Brně otevřelo v roce 2021 unikátní magisterský obor Space Applications vyučovaný v angličtině. Tento studijní program připravuje studenty na vývoj a výrobu družic a dalších kosmických technologií. S ohledem na rostoucí poptávku firem rozhodla Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT od akademického roku 2024/2025 zdvojnásobit počet přijímaných studentů do programu Space Applications – namísto 20 jich bude každoročně přijato 40.

Jihomoravský kraj je lídrem ve znalostní intenzitě v ČR

Nejnovější údaje za rok 2023 potvrzují, že Jihomoravský kraj zůstává celorepublikovým lídrem v oblasti znalostní intenzity, měřené podílem výdajů na výzkum a vývoj na regionálním HDP, a to i navzdory poklesu znalostní intenzity z 3,1 % v roce 2022 na 2,8 %.

Znalostní intenzita vykazuje pravidelnou fluktuaci. Historicky nejvyšší hodnoty dosahovala v letech 2012–2015, kdy probíhaly miliardové investice, například do výstavby výzkumné infrastruktury jako je CEITEC nebo International Clinical Research Center (ICRC-FNUSA) a zároveň docházelo k investicím velkých firem.

Absolutní částka investovaná do výzkumu a vývoje meziročně mírně vzrostla o 1,5 % na téměř 23,7 miliard korun. Tento růst byl tažený podnikatelským sektorem, ve kterém došlo i k největšímu nárůstu financí investovaných do výzkumu a vývoje, meziročně o 2,9 %, zatímco u vládního a vysokoškolského sektoru došlo k lehkému poklesu výdajů. K největšímu růstu investovaných zdrojů v podnikatelském sektoru docházelo v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu, kde byl meziroční nárůst 17 %. Zde se projevují například investice do elektronové mikroskopie.

Jihomoravský kraj dlouhodobě udržuje náskok před ostatními českými kraji: Prahou (2,7 %), Středočeským krajem (2,0 %), celou Českou republikou (1,8 %) i průměrem zemí Evropské unie (2,3 %).

93 % výdajů na výzkum a vývoj připadá na město Brno. Poměr výdajů na výzkum a vývoj vůči lokálnímu HDP města byl v roce 2022 na úrovni 5,1 %, což poukazuje na významné zaměření Brna na výzkum a vývoj.

Zdroj: Český statistický úřad

Zdroj č. 2: Sčítání lidu 2021

Zdroj č. 3: Brněnská metropolitní oblast

 

Znalostní intenzita Jihomoravského kraje je srovnatelná s vyspělými západními regiony

V EU benchmarku v roce 2021 (posledním roce, pro který jsou dostupná data z Eurostat) vychází Jihomoravský kraj z hlediska znalostní intenzity (3,1 %) na 28. místě z 249 evropských regionů. Je tak srovnatelný například se švédským Sydsverige se sídlem v Malmö, německým Freiburgem (3,1 %), Dolními Franky (3,1 %), rakouským Tyrolskem (3,2 %) nebo Korutanskem (3 %).

Absolutním lídrem v oblasti znalostní intenzity v EU je region Valonský Brabant (11,39 %). Tento výsledek je však spíše výjimkou – region s populací kolem 400 tisíc obyvatel dominuje díky přítomnosti velké univerzity UCLouvain. Na dalších příčkách se umístily regiony jako Stuttgart (6,8 %), Braunschweig (6,1 %) či Tübingen (5,5 %).

V Jihomoravském kraji dlouhodobě roste podíl lidí pracujících ve výzkumu a vývoji

 

Sílu regionu ve znalostní intenzitě podtrhuje také podíl lidí pracujících ve výzkumu a vývoji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v regionu. V Jihomoravském kraji činí tento podíl 4,3 %, což je druhá nejvyšší hodnota po Praze s 6,7 %. 91 % pracovníků ve výzkumu a vývoji v kraji působí přímo v Brně. V roce 2021 (poslední dostupný rok pouze pro Brno) ve výzkumu a vývoji pracovalo 10,8 % všech zaměstnaných v Brně, což jasně ukazuje na vysokou specializaci města v oblasti výzkumu a vývoje.

58 % lidí pracuje v podnikatelském sektoru, přičemž téměř dvě třetiny z nich pro zahraniční firmy. Zároveň meziročně vzrostl počet malých podniků provádějících výzkumné činnosti o téměř 10 %, což může být ukazatel živé startupové scény v regionu.

Zdroj: Český statistický úřad

Zdroj č. 2: Sčítání lidu 2021

 

Absolutní počet lidí pracujících ve výzkumu a vývoji je srovnatelný s vyspělými západními regiony

Jihomoravský kraj byl v roce 2021 (posledním roce, pro který jsou dostupná data z Eurostat) z hlediska absolutního počtu pracujících ve výzkumu a vývoji (25 231) na 53. místě z celkem 249 evropských regionů. Největší počty pracujících ve výzkumu a vývoji jsou ve velkých regionech jako Lombardie (108 332), Horní Bavorsko (108 239), či Stuttgart (104 470), které mají násobně vyšší populaci. Jihomoravský kraj má přibližně poloviční množství pracujících ve výzkumu a vývoji než například Berlín (56 090), Vídeň (50 164) nebo Stockholm (48 299). Přesto je počet pracujících ve výzkumu a vývoji vysoký na region této velikosti a předčí mnohdy i regiony s větší celkovou populací.

Brno je univerzitní centrum a počet studujících v posledních letech roste

V roce 2024 studovalo v Brně 65 359 vysokoškolských studentů a studentek. Celkový počet studujících se za posledních 5 let zvýšil o 6,4 %. Zvrátil se tak pokles v počtu studujících, který probíhal do roku 2019 v důsledku nízké porodnosti v devadesátých a ranných nultých letech. Počet studujících znovu roste jednak kvůli nástupu silnějších populačních ročníků, ale i rostoucímu počtu zahraničních studentů a studentek. V následujících letech tento trend bude pokračovat a počet studujících bude dále růst.

V Jihomoravském kraji nejvíce lidí studuje v oboru technika, výroba a stavebnictví s 11 438 studenty. Tento obor těží z dlouhé tradice technického vzdělávání v regionu a silné průmyslové základny v oblasti strojírenství. Třetina studentů a studentek technických oborů v České republice studuje v Brně.

Další velký zájem je o informatiku a komunikační technologie (ICT), kde studuje 6 349 studujících a často nacházejí uplatnění v místních technologických firmách a start-upech. Podíl studujících IT obory v posledních letech značně roste a dnes je na úrovni 9,7 %, což je srovnatelné například s Finskem či Estonskem.

Obory přírodní vědy, matematika a statistika studuje 4 744 lidí.

Zdravotní a sociální péče (6 418 studentů) i zemědělství a lesnictví (5 418 studentů) jsou čím dál více propojené se STEM obory.

Více než polovina studujících ve STEM a příbuzných oborech

Více než třetina lidí v Brně studuje STEM obory (Science, Technology, Engineering, Mathematics). Celkový počet studujících v těchto oborech je 22 531. Ke STEM oborům jsou často přidružené medicínské, zemědělské a veterinářské obory kvůli provázanosti v oblasti výzkumu a aplikacích v biotechnologií či agro/food technologiích. Pokud bychom ke STEM započetli ještě medicínu a zemědělské obory, tak podíl studujících v těchto oborech je téměř 53 % a jedná se o 34 367 studujících.

Doktorské studium studovalo v Brně v roce 2024 celkem 2 835 lidí. Nejvíce Ph.D. studentů a studentek se věnuje přírodním vědám, konkrétně 1 016 osob. Každý pátý student či studentka přírodních věd v Brně je v doktorském studiu. U IT oborů v České republice studuje na univerzitách v Brně každý třetí doktorský student či studentka.

Pro nejtalentovanější doktorské studenty a studentky ve STEM oborech nabízí JCMM a město Brno finanční podporu v rámci soutěže Brno Ph.D. Talent. Od roku 2009 město podpořilo více než 282 špičkových doktorandů a doktorandek.

V oblasti STEM studia byl v roce 2024 spuštěn STEM Projekt – iniciativa, která propojuje Jihomoravský kraj, město Brno, univerzity a velké technologické firmy, s cílem podpořit zájem mladých lidí o studium v těchto oborech. Jedním z hlavních cílů projektu je navýšení počtu absolventů a absolventek ve STEM oborech o 30 % během následujících 10 let.

Téměř čtvrtina studujících v Brně je ze zahraničí

V Jihomoravském kraji studuje na vysokých školách 15 190 zahraničních studujících ze 128 zemí. Z celkového počtu 15 190 zahraničních studujících v roce 2024 jsou tradičně nejpočetnější skupinou studenti ze Slovenska, kteří tvoří přibližně dvě třetiny zahraničních studentů. Celkem jich na brněnských univerzitách je 10 239. Mimo Slovensko je na brněnských univerzitách 4 951 zahraničních studujících.

Internacionalizace vysokých škol v Brně má rostoucí tendenci a v roce 2024 pocházelo ze zahraničí 23,2 % z celkového počtu vysokoškolských studentů a studentek. Procento zahraničních studujících roste výrazným tempem, v roce 2010 pocházelo ze zahraničí 11,9 %, v roce 2001 dokonce pouze 4 %. Meziročně přesto došlo k mírnému poklesu o 0,3 % a to z důvodu klesajících počtů studujících z Ruska a Běloruska.

Brno bylo v roce 2023 hodnocené studujícími jako 4. nejlepší studentské město na světě podle webu Campus Advisor. V minulosti bylo vyhodnocené jako 6. nejlepší studentské město podle webu QS Top Universities.

Procento zahraničních studujících je nejvyšší na úrovni doktorského studia, kde tvoří 30,5 %.

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zdroj č. 2: Campus Advisor

Zdroj č. 3: QS Top Universities

 

Počet pracujících v IT, vědě a technice dlouhodobě roste

V Jihomoravském kraji pracuje celkově 70 tisíc lidí na pozicích v IT a v oblastech vědy a techniky. Z toho 25,1 tisíc pracuje v oblasti IT a 44,9 tisíc v oblasti vědy a techniky.

Celkový počet specialistů a technických pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií a vědě a technice dlouhodobě roste – od roku 2011 vzrostl o 52 %. 95 % pracuje v soukromém sektoru.

V roce 2023 byl medián hrubé mzdy pro specialisty v oblasti vědy a techniky 59 911 Kč, zatímco pro specialisty v oblasti ICT byl medián mzdy 75 627 Kč. U technických a odborných pracovníků v oblasti vědy a techniky byl medián 45 412 Kč, zatímco pro techniky v oblasti ICT byl medián mzdy 52 907 Kč.

Čísla vychází z mezinárodní klasifikace pracovních pozic ISCO (International Standard Classification of Occupations) a zahrnují kategorie ICT, vědy a techniky (ISCO 1223, 1330, 21, 25, 31, 35). U IT pozic je číslo pravděpodobně podhodnocené, protože často v tomto sektoru dochází k práci na živnost, což v těchto datech není započítáno.

Dlouhodobě dochází k větší internacionalizaci Jihomoravského kraje a Brna

V roce 2024 žilo v Jihomoravském kraji 110 034 lidí ze zahraničí, o 3 696 více než v předešlém roce. Podíl lidí z ciziny na celkovém obyvatelstvu Jihomoravského kraje je dnes 9 %.

Celkový počet lidí ze zahraničí je spíše podhodnocen. Zejména kvůli tomu, že mnoho občanů Evropské unie není plně registrováno, zejména u slovenské národnosti.

Největší nárůst proběhl v roce 2022 z důvodu invaze Ruska na Ukrajinu, ale počet cizinců rostl setrvale i před konfliktem a dnes je téměř trojnásobný oproti roku 2010.

Téměř 60 % cizinců a cizinek žije v Brně. Počtem cizinců a jeho vývojem v Brně se podrobně zabývá analýza na portálu data.brno.cz.

Kvalita života v Brně je atraktivní i v mezinárodním kontextu. Na indexu kvality života Numbeo skončilo Brno v roce 2024 na 94. pozici globálně (o 3 místa porazilo Prahu), na 48. pozici v Evropě (za Berlínem a Bristolem) a na 2. místě v regionu Východní Evropy.

Zdroj: Ministerstvo vnitra

Zdroj č. 2: Český statistický úřad

Zdroj č. 3: Numbeo

 

V Jihomoravském kraji žijí lidé z celkem 158 zemí světa

Občané EU tvoří téměř čtvrtinu celkového počtu cizinců a cizinek. Zbylé evropské země mají zhruba poloviční podíl a mimoevropské státy zhruba čtvrtinový.

Největší skupina cizinců jsou občané a občanky Ukrajiny, kterých v Jihomoravském kraji žije 58 961 a největší nárůst populace proběhl v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Významnou skupinou jsou lidé ze Slovenska, kterých je oficiálně 17 645 a jejichž počet se od roku 2010 také více než zdvojnásobil. Tento údaj je ovšem podhodnocený. Zbylých 33 428 cizinců a cizinek pak pochází z jiných států. Mezi další státy s největším zastoupením patří Vietnam, Rusko, Indie, Rumunsko, Filipíny, Maďarsko, Bulharsko, Polsko, USA a Turecko.

V regionu existuje více organizací, které pomáhají cizincům při příjezdu a integraci. V Brně je to například Brno Expat Centre, které za 14 let svého působení obsloužilo více než 13 000 kvalifikovaných expatů a expatek. Pro celý Jihomoravský kraj funguje Centrum pro cizince JMK.

Zdroj: Ministerstvo vnitra

Zdroj č. 2: Český statistický úřad

 

Za poslední 4 roky bylo do jihomoravských startupů investováno minimálně 300 milionů eur

Letošní významné investice směřovaly do firem Threatmark (22 milionů eur), Whalebone (13 milionů eur) a Safetica (3,8 milionu eur), které všechny působí v oblasti kyberbezpečnosti. Za rok 2025 tak bylo investováno téměř 40 milionů eur.

Rok 2024 se nesl v duchu spíše menších investic a do většího počtu firem, které se věnují umělé inteligenci. Bylo investováno přibližně 8 milionů eur soukromým venture kapitálem, společně s 10 miliony eur z EU do firmy Mycroft Mind, kde se ovšem jednalo o finanční podporu z EU.

Z hlediska celkové výše venture capital investic v Jihomoravském kraji byl rekordní rok 2022, kdy bylo do místních firem investováno více než 200 milionů eur. Největší podíl měla více než stamilionová eurová investice do Kiwi, následovaná velkými investicemi do firem Tatum, Kontent.AI a Kentico ve výši desítek milionů eur. Globální vrchol investic nastal v roce 2021, pokles investic od té doby odráží celosvětový trend.

Je důležité dodat, že výše investic je v mnoha případech orientační a mnoho investic není veřejně známých, celková čísla tedy mohou být podhodnocená. Pro účely vizualizace byly vybrány pouze ty firmy, u kterých je možné z veřejných zdrojů dohledat přibližnou výši investic.

Více místních firem vyrostlo do vyspělé fáze a jedná se o globálně úspěšné firmy s vysokými tržbami a výraznou pozicí v zahraničí. Mezi ty největší patří Seyfor, Kiwi, Notino, Y Soft a Kentico. V regionu ovšem působí desítky dalších větších firem například v oblasti strojírenství či výroby.

Celková hodnota exitů brněnských firem je na úrovni minimálně 2,2 miliardy eur

V uplynulých letech se inovační ekosystém Jihomoravského kraje vyznačoval rostoucím počtem úspěšných exitů napříč různými sektory, což svědčí o jeho zralosti a atraktivitě pro investory.

Mezi významné transakce v roce 2024 a 2025 patří akvizice společnosti Runecast, poskytovatele bezpečnostních a compliance řešení, firmou Dynatrace za 36 milionů eur. Dále došlo k převzetí Sewio Networks, specialisty na ultraširokopásmové systémy pro lokalizaci v reálném čase (RTLS), globální společností HID Global, s odhadovanou hodnotou v nižších desítkách milionů eur. Další významné exity zahrnují fintech společnost Roger s transakcí v nižších desítkách milionů eur a Coworkers.ai, která se zaměřuje na AI a automatizaci, s exitem v nižších jednotkách milionů eur. Biovendor, působící v oblasti medtech a diagnostiky, byl akvírován firmou ARCHIMED.

Ačkoli tyto exity často vedou k převodu vlastnictví na zahraniční subjekty, přinášejí do regionu významný kapitál a nové příležitosti. Tento finanční přínos posiluje místní inovační ekosystém a podporuje jeho další rozvoj. Navíc mnozí zakladatelé a klíčoví zaměstnanci firem po exitu zakládají nové podniky, čímž do ekosystému vnášejí nejen finanční prostředky, ale i cenné know-how. Exity tak představují přirozenou součást rozvoje startupového prostředí.

Rekord z hlediska velikosti akvizice stále patří firmě AVG, která byla v roce 2016 prodaná za téměř 1,2 miliardy eur.

Zdroj: Czechcrunch

Zdroj č. 2: Dealroom

Zdroj č. 3: Czech Founders

 

V Jihomoravském kraji mají pobočky významné globální technologické firmy

Každý rok Joint Research Center Evropské komise vydává seznam firem s největšími výdaji na výzkum a vývoj. Z top 2000 světových firem jich působí v Jihomoravském kraji 57. Žádná česky vlastněná firma se však na tomto seznamu dosud neobjevila.

V regionu působí 20 firem z USA, 14 z Německa a 8 z Japonska. Další zahraniční společnosti pochází z 11 dalších států západní Evropy a východní Asie.

Nejvíce firem se věnuje softwaru a IT službám, elektronice a elektronickým zařízením, hardware a technologickým zařízením nebo strojírenství. Silné zastoupení má ale například i automotive sektor.

Mezi další významné zahraniční korporace patří například Red Hat, které má v Brně největší vývojové centrum mimo USA, či například Yunex Traffic.