Datová zpráva
Objevte nejnovější informace o inovačním ekosystému jižní Moravy.
Filtrovat a exportovat můžete citovaná data o výzkumu a vývoji, inovacích, podnikání a zaměstnanosti v brněnském regionu. Datovou zprávu každoročně vydává inovační agentura JIC.
Výkonné čipy nové generace
Polovodiče se širokým zakázaným pásmem (např. SiC) pro výkonovou elektroniku a nové polovodičové struktury s vysokou účinností.
Vývoj čipů s otevřenou architekturou a chytrou pamětí
Otevřená architektura RISC-V umožňuje vytvářet čipy pro umělou inteligenci, kyberbezpečnost nebo auta. Paměťový systém CHERI zvyšuje bezpečnost a výkon.
Nástroje pro návrh a kvalitu výroby
Analytické nástroje pro návrh, verifikaci a prototypování čipů – včetně řízení kvality a efektivity v průběhu výroby.
AI ve výrobě a specializovaných aplikacích
Využití umělé inteligence ve výrobních procesech a aplikacích – od kyberbezpečnosti po biomedicínu, vesmírné technologie a inteligentní senzory.
Energeticky úsporná a adaptivní AI
Nízkoenergetická, samoučící se AI pro autonomní systémy – využitelná v IoT nové generace, energetice, aerospace a automotive.
⅓ světové produkce
Každý třetí elektronový mikroskop na světě vzniká v Brně.
2 800+ lidí
Tolik zaměstnanců pracuje ve firmách zaměřených na mikroskopii v Brně.
27,5 miliardy korun
Obrat brněnských firem vyrábějících elektronové mikroskopy v roce 2023.
Brno míří do vesmíru: V posledních 3 letech narostl počet zaměstnanců ve vesmírném průmyslu o čtvrtinu
Navigace v autech, meteorologické modely, telekomunikace i planetární výzkum – satelitní a vesmírné technologie jsou dnes klíčovou součástí každodenního života i strategického rozvoje. A právě v tomto rychle rostoucím oboru získává Brno a celý Jihomoravský kraj stále silnější pozici.
V regionu už působí přes 30 firem zaměřených na vesmírné technologie. Zaměstnávají více než 400 vysoce kvalifikovaných odborníků a odbornic – jen za poslední tři roky přibylo 120 nových talentů. Tržby vesmírných firem se pohybují kolem 40 milionů eur ročně. Od roku 2020 je propojuje platforma Brno Space Cluster, která zjednodušuje spolupráci na mezinárodních zakázkách – včetně projektů Evropské kosmické agentury (ESA).
Brněnský vesmírný průmysl se opírá o silnou tradici přesného strojírenství a mikroelektroniky. V minulosti tu firmy působily hlavně jako subdodavatelé, dnes už ale dokážou vést vlastní projekty od návrhu až po realizaci.
Zásadní roli hraje i vzdělávání. Na VUT vznikl v roce 2021 anglicky vyučovaný magisterský program Space Applications, zaměřený na návrh a vývoj kosmických aplikací. Od roku 2025 se počet přijatých studentů zdvojnásobuje – z 20 na 40. Startupům pomáhá inkubátor ESA BIC, který podpořil už 16 firem, z nichž některé získaly venture kapitál.
1,5 miliardy eur investic
Tolik peněz zamířilo do brněnských kyberbezpečnostních firem za posledních 20 let.
1 500+ expertů v oboru
V Brně pracují stovky profesionálů zaměřených na digitální bezpečnost.
První brněnský jednorožec
AVG Technologies se stalo historicky prvním startupem z Brna s hodnotou přes miliardu dolarů.
40+ herních studií
Brno je domovem desítek týmů od malých indie studií po mezinárodní hráče.
900+ vývojářů a vývojářek
Silná a rostoucí komunita profesionálů v oblasti herního vývoje.
84 % průměrné hodnocení
Kvalitu brněnských her potvrzují uživatelé na platformě Steam
Lídr ve znalostní intenzitě v ČR
Jihomoravský kraj si i v roce 2023 udržel pozici lídra ve znalostní intenzitě – tedy podílu výdajů na výzkum a vývoj (VaV) vůči HDP. I přes mírný pokles ze 3,1 % na 2,8 % zůstává na špici mezi českými regiony a vysoko nad republikovým průměrem (1,8 %) i průměrem EU (2,3 %).
Investice do výzkumu dlouhodobě kolísají – rekordní byly v letech 2012–2015 díky velkým projektům, jako je CEITEC nebo ICRC. V roce 2023 ale celkové výdaje znovu mírně vzrostly, a to na 23,7 miliardy korun (+1,5 %). Růst táhl především podnikatelský sektor (+2,9 %), zatímco veřejné a akademické výdaje mírně klesly.
Největší dynamiku má elektronický a elektrotechnický průmysl, kde výdaje na výzkum vzrostly o 17 %. Projevují se tu například investice do špičkové elektronové mikroskopie.
Až 93 % všech výdajů na výzkum v kraji připadá na Brno. Poměr investic vůči HDP města byl v roce 2022 mimořádných 5,1 %. Výzkum a vývoj tu nejsou jen součástí ekonomiky – jsou její podstatou.
Každý dvacátý pracuje ve výzkumu. V Brně dokonce každý desátý
Znalostní intenzita se neprojevuje jen v investicích, ale i v lidech. V Jihomoravském kraji pracuje ve výzkumu a vývoji 4,3 % všech zaměstnaných – druhý nejvyšší podíl v Česku hned po Praze (6,7 %). V Brně je to ještě výraznější: podle dat z roku 2021 se věnovalo výzkumu 10,8 % všech pracujících. To potvrzuje výjimečnou specializaci města.
Výzkum v regionu není doménou akademiků – 58 % odborníků působí v soukromých firmách, a z toho většina v pobočkách mezinárodních společností. Daří se i malým inovativním firmám – jejich počet meziročně vzrostl téměř o 10 %, což ukazuje na živou a rostoucí startupovou scénu.
Více výzkumníků než v mnoha větších regionech
Podle dat Eurostatu za rok 2021 pracovalo v Jihomoravském kraji ve výzkumu a vývoji více než 25 000 lidí. V rámci celé EU to znamená 53. místo z 249 regionů – a to i přesto, že kraj je populačně výrazně menší než většina regionů na vyšších příčkách.
Například v Berlíně pracuje ve výzkumu 56 000 lidí, ve Vídni 50 000 a ve Stockholmu 48 000. Jihomoravský kraj se jim přibližuje, přestože má jen zhruba poloviční populaci.
Počet vysokoškoláků a vysokoškolaček v Brně znovu roste
V roce 2024 studovalo na brněnských vysokých školách 65 359 lidí. Za posledních pět let tak počet studentů vzrostl o 6,4 % a obrátil sestupný trend, který přetrvával od roku 2010 kvůli slabším populačním ročníkům. Nárůst táhnou silnější generace i rostoucí zájem zahraničních studentů. A trend má pokračovat – studentů bude dál přibývat.
Brno si drží silnou pozici ve STEM oborech. Nejvíce studentů je v technice, výrobě a stavebnictví (11 438), což odráží průmyslovou tradici regionu. Třetina všech technicky zaměřených vysokoškoláků v Česku studuje právě v Brně.
Výrazně roste i zájem o informatiku a komunikační technologie – v roce 2024 je studovalo 6 349 lidí, tedy téměř 10 % všech vysokoškoláků. Tento podíl odpovídá například Finsku nebo Estonsku. Brněnští IT studenti a studentky nacházejí uplatnění hlavně v místních firmách a startupech.
Silné zastoupení mají také obory zdravotní a sociální péče (6 418), zemědělství a lesnictví (5 418) či přírodní vědy, matematika a statistika (4 744) – a i ty se čím dál víc propojují s technologickými a výzkumnými tématy.
STEM a přidružené obory studuje více než polovina vysokoškolských studentů a studentek
V Brně studuje STEM obory (přírodní vědy, technologie, inženýrství, matematika) přes 22 500 lidí – tedy více než třetina všech vysokoškoláků. Pokud připočteme i medicínu, zemědělství a veterinární obory, které se stále častěji propojují s technologiemi a výzkumem, dostaneme se na téměř 53 % studentů – celkem 34 367 lidí.
Silné je i doktorské studium – v roce 2024 studovalo Ph.D. v Brně 2 835 lidí, nejvíce v přírodních vědách (1 016). Každý pátý student přírodních věd je doktorand. V oblasti IT dokonce platí, že každý třetí doktorand v Česku studuje právě v Brně.
Nejtalentovanější mladé vědce podporují město Brno a JCMM v programu Brno Ph.D. Talent. Od roku 2009 díky němu získalo stipendium už 282 špičkových doktorandů a doktorandek.
Nově vznikl také STEM Projekt – iniciativa, která propojuje kraj, město, univerzity a technologické firmy. Jejím cílem je zvýšit počet absolventů STEM oborů o 30 % do deseti let a posílit zájem mladých lidí o technické a přírodovědné vzdělávání.
Brno přitahuje studenty z celého světa
Téměř čtvrtina vysokoškoláků v Brně pochází ze zahraničí. V roce 2024 tu studovalo 15 190 studentů ze 128 zemí, což představuje 23,2 % všech studujících v regionu. Nejpočetnější skupinu tvoří Slováci – v Brně jich studuje přes 10 000, tedy zhruba dvě třetiny všech zahraničních studentů.
Zahraniční zájem o brněnské univerzity dlouhodobě roste. V roce 2001 tvořili zahraniční studenti jen 4 %, v roce 2010 už 11,9 %. Přesto v roce 2024 došlo k drobnému poklesu (-0,3 %), hlavně kvůli úbytku studentů z Ruska a Běloruska.
Nejvíce zahraničních studentů najdeme na doktorském stupni studia, kde tvoří 30,5 % všech Ph.D. studentů a studentek.
Brno je dlouhodobě hodnoceno jako jedno z nejlepších měst pro studentský život. V roce 2023 se v žebříčku Campus Advisor umístilo na 4. místě na světě, v předchozích letech obsadilo 6. místo v prestižním žebříčku QS Top Universities.
Věda, technika, IT: Obory, které v kraji rostou nejrychleji
IT, věda a technika jsou tahouny moderní ekonomiky – a v Jihomoravském kraji to platí dvojnásob. V roce 2023 v těchto oblastech pracovalo 70 000 lidí, což je o 52 % více než před deseti lety. Z toho 25 100 lidí se věnovalo IT a 44 900 pracovalo ve vědě a technice. A drtivá většina z nich – 95 % – působí v soukromém sektoru.
Vedle rostoucího počtu odborníků vyniká region i vysokými mzdami. Medián hrubé mzdy pro specialisty ve vědě a technice dosahoval v roce 2023 59 911 korun, v IT dokonce 75 627 korun. Technici si vydělali o něco méně – ve vědě a technice to bylo 45 412 korun, v IT 52 907 korun.
Statistiky vychází z mezinárodní klasifikace pracovních pozic ISCO a zahrnují profese od vývojářů a datových analytiků po technické specialisty a projektové manažery. V IT navíc často dochází k práci na živnost, což čísla ve statistikách mírně podhodnocuje. I tak ale zůstává Brno a Jihomoravský kraj jedním z nejsilnějších technologických center v Česku.
Atraktivní region pro cizince: lidé ze zahraničí lidé tvoří desetinu obyvatel
Jihomoravský kraj láká čím dál víc lidí ze zahraničí. V roce 2024 tu žilo 110 034 cizinců, tedy o 3 696 více než rok předtím. Podíl lidí ze zahraničí tak dosáhl 9 % všech obyvatel regionu. Počet cizinců je ale pravděpodobně vyšší – mnoho občanů EU, zejména Slováků, totiž není plně registrováno.
Nejvýraznější nárůst zaznamenal kraj v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. I bez válečného konfliktu však počet cizinců v regionu roste stabilně – od roku 2010 se téměř ztrojnásobil.
Téměř 60 % všech cizinců žije v Brně, které svou mezinárodní komunitu detailně sleduje na portálu data.brno.cz.
Brno je pro zahraniční obyvatele atraktivní nejen pracovně, ale i kvalitou života. V globálním indexu Numbeo se v roce 2024 umístilo na 94. místě, tři příčky nad Prahou. V rámci Evropy bylo 48., mezi městy východní Evropy dokonce 2. nejlepší.
Jihomoravský kraj: Domov pro 158 národností
Občané EU tvoří téměř čtvrtinu celkového počtu cizinců a cizinek. Zbylé evropské země mají zhruba poloviční podíl a mimoevropské státy zhruba čtvrtinový.
Největší skupina cizinců jsou občané a občanky Ukrajiny, kterých v Jihomoravském kraji žije 58 961 a největší nárůst populace proběhl v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Významnou skupinou jsou lidé ze Slovenska, kterých je oficiálně 17 645 a jejichž počet se od roku 2010 také více než zdvojnásobil. Tento údaj je ovšem podhodnocený. Zbylých 33 428 cizinců a cizinek pak pochází z jiných států. Mezi další státy s největším zastoupením patří Vietnam, Rusko, Indie, Rumunsko, Filipíny, Maďarsko, Bulharsko, Polsko, USA a Turecko.
V regionu existuje více organizací, které pomáhají cizincům při příjezdu a integraci. V Brně je to například Brno Expat Centre, které za 14 let svého působení obsloužilo více než 13 000 kvalifikovaných expatů a expatek. Pro celý Jihomoravský kraj funguje Centrum pro cizince JMK.